21. 10. 2018

Coming Out na pokračování, svěřil jsem se dalším blízkým lidičkám o:)

Dnes mě bylo přesně půlstoletí, no teda šílené číslo. Oslavil jsem to prací protože na nic jiného nebyl čas a na oslavy si ani nepotrpím, ale dal jsem si k těm narozeninám i tak úžasný skvělý dárek. Svěřil jsem se dalším dvoum človíčkům z mých nejbližších, mojí mamce a své bývalé manželce se kterou mám výborný kamarádský vztah. Mám tak velikou radost že se o ní musím na svých stránečkách podělit :-)

Nejdříve jsem na večer zajel ke své mamce, no a tak jsme si povídali, probírali život a tu naší rodinu, trochu jsme si zavzpomínali no a tak různě. Zase jsem se v jednu chvíli rozbrečel protože prostě letos mám fakt uplakané období, dá se říct že nejhorší mám sice už dávno za sebou díky skvělým kamarádům a naopak prožívám nyní štěstí, ale stejně mě to pořád drží že se občas rozbrečím i nad zdánlivou maličkostí. Svoje city jsem nikdy dříve nedával moc najevo takže takového mě moje mamka v podstatě nezná, takového mě dnes viděla asi poprvé za dlouhá a dlouhá léta. No ale bylo to moc fajn a jsem rád, moc hezky jsme si popovídali a mmnohé věci jsem jí vysvětlil. Například o svém manželství, o skutečných důvodech proč si žena našla přítele atd. atd... Zkrátka to ze mě vypadlo všechno tak jak to je, že jsem na kluky odjakživa a ženil jsem se pouze proto, že tenkrát to prostě jinak nešlo, řekl jsem jí o celém mém letošním těžkém období a o tom jak jsem nyní šťastný. Mě se ulevilo a moje mamka byla ráda že jsem jí to řekl. Někdo by si myslel že je ze staré školy, je jí už 70let, ovšem tak tomu u nás není. Nakonec vždyť to máme v rodině. psal jsem zde už o své tetě (tedy mamky sestře) která má podobný osud, rozvedla se když děti byly velké a žije již přes 10let s přítelkyní. Takže u nás se to bere zcela normálně no a tak moje mamka je tedy druhý človíček v mé rodině, komu jsem se svěřil, první byla dcera. A stalo se opět to co v případě mé dcery, že náš vzájemný vztah to hodně prohloubilo.

Dalším človíček kterému jsem se dnes svěřil je moje bývalá manželka. Napsala mi SMS k narozeninám a ptala se jak se při té padesátce cítím. Já SMS trochu nerad píšu, chtěl jsem jí ještě něco napsat víc a tak jsem raději zatelefonoval, no a výsledkem byl téměř dvouhodinový rozhovor. Řekl jsem jí úplně všechno, vysvětlili jsme si spolu velmi mnoho věcí a dnes nás oba pouze strašně mrzí, že jsme si to nedokázali říct už mnohem dřív. Řekla mě že je hrozná škoda že jsem jí to nikdy neřekl, že jsem se nemusel tak dlouho trápit. Probrali jsme během toho rozhovoru tolik věcí a musím říct že ačkoliv se známe již 25let, nikdy jsme si takhle krásně otevřeně nepopovídali. Já jsem nikdy nechtěl a to byla veliká škoda. O tom že mě moje manželka velmi milovala jsem nikdy nepochyboval a dnes mě to řekla znovu, že stejně do smrti nebude mít nikdy nikoho tak ráda jako mě. Řekla že mě z celého srdíčka přeje abych byl opravdu šťastný, abych si konečně našel partnera a že je ráda, že jsme zůstali výbornými kamarády ........

Co můžu závěrem říct, poslední dobou jsem se s tím svěřováním jak to se mnou je skutečně rozjel, zatím alespoň v rodině. No a jednou větou: jsem prostě šťastný že mám tak bezvadnou rodinu a takovou bych opravdu ze srdce přál i každému z vás kluci.


| Autor: Petr | Vydáno dne 22. 06. 2006 | 2126 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek