Poslední měsíc roku 2006 jsem měl ve znamení stěhování, nebylo první v mém životě ale svým významem bylo nepochybně jedním z nejzávažnějších a nejzásadnějších životních kroků které jsem kdy udělal. Bylo tečkou za jednou etapou mého života a začátkem té další, té o které jsem pochyboval že se kdy splní a kterou jsem si tolik přál...
S mým přítele jsme se nastěhovali do našeho nového bytu, do jednoho městečka nedaleko Karlových Varů. Pro každého z nás je to prozatím cizí město ve kterém si pomalu zvykáme a poznáváme jej, pro každého z nás to svým způsobem byl zásadní životní krok který nebyl jednoduchý. Můj přítel žil v jiném městě v Západních Čechách a má za sebou 21let trvající partnerský vztah, pro mne to je zásadní životní změna protože jsem opustil svůj rodný kraj ve kterém jsem žil 50let a kde mám také všechny příbuzné a přátele, svou práci a další vazby které si člověk přirozeně za tak dlouhou dobu vybuduje. Uvědomil jsem si najednou že na západ od svého bydliště jsem nikdy moc nejezdil a nikoho blízkého kromě svého přítele tím směrem vlastně nemám, že všichni mí blízcí a přátelé žijí směrem na východ od děčínska, v Libereckém kraji, na Moravě atd. takže úplně ke každému to mám nyní o 140km dál. Opustil jsem také svůj byt, vzdal jsem se ho a přenechal jej synovi. To je také dost závažný krok, kdyby mě někdo ještě před půl rokem řekl že tohle udělám tak bych mu nevěřil. A přesto jsem to udělal, nelituji toho a jsem šťastný.
Na první pohled se může zdát že taková rozhodnutí přišla zbytečně moc rychle, pomohly tomu ale jisté okolnosti kdy jsem se musel rozhodnout, život prostě není někdy tak jednoduchý aby se dalo všechno přesně naplánovat. A rozhodl jsem se tak jak to cítím a přesně podle svého srdíčka, rozhodli jsme se tak s přítelem oba. Nikdy není v ničem co děláme stoprocentní jistota, to by byl život moc jednoduchý. Je jasné že každé takové závažné rozhodnutí nese s sebou také určitá rizika pro obě strany, my jsme se ale rozhodli že to chceme a že chceme žít spolu a tak jsme to udělali. Jistotu máme v tom že naše láska je vzájemná, tuto jistotu máme v současné době oba na sto procent a samozřejmě teprve čas, budoucnost ukáže zda naše rozhodnutí bylo správné. V této chvíli jsme oba přesvědčeni že ano, oba to tak cítíme a oba jsme šťastní..
A proč jsme se rozhodli žít ve městě které je pro oba z nás zatím cizí? Řekli jsme si že to tak bude nejlepší, když prostě změníme prostředí oba a začneme svůj nový společný život žít někde úplně jinde a to i přes to, že to bude z počátku pro každého z nás možná trochu složitější. A kde to bude jsme zvažovali především s ohledem na zaměstnání, můj přítel má zaměstnání kde pracuje dlouhá léta a těžko by to samé a za stejných podmínek sehnal kdyby se přestěhoval ke mě na sever Čech. Naproti tomu já nejsem už 16 let zaměstnancem ale živím se sám, mám tedy v tomto směru jistou volnost. Můj obor servis spotřební elektroniky má již perspektivu nejistou, určitě mě v budoucnu čeká doba kdy si budu muset najít jinou práci a po mnoha letech se stát opět zaměstnancem. Proto jsem to rozhodl vlastně já, že bude výhodnější když koupíme byt v dosahu zaměstnání mého přítele. A tak se tedy stalo, já ovšem na své práci nic zásadního v současnosti zatím neměním a dojíždím nyní 140km do svého servisu na děčínsku. Nelze pochopitelně dojíždět každý den takže vždy dvě noci v týdnu zde přespávám, většinou přímo v práci ale mám i jiné možnosti protože zde mám mamku a další blízké lidičky, s tímto není žádný problém. Mé pracovní plány do budoucna jsou takové že si pomalu budu ve svém novém bydlišti hledat zaměstnání, ale zatím nijak nespěchám protože kromě té vzdálenosti mě nic netlačí. Práci zatím mám a prostě teprve až seženu nějaké zaměstnání které bude trošičku odpovídat mým představám, teprve pak zde svou provozovnu zruším a podnikání ukončím. Kdy to bude, tomu momentálně ponechávám volný průběh.
Takže když to shrnu, konec roku byl pro mne nabitý událostmi a změnami. Stěhoval jsem se týden před Vánoci, v neděli 17.prosince. Hned v pondělí ráno jsem jel zpět do práce a byl jsem zde do čtvrtka, ve čtvrtek večer jsem odjel do svého nového domova a pokračoval ve vybalování a prostě všech těch věcech které vždy se stěhováním souvisí. Všechno jsme s přítelem ale zvládli, prožili jsme nádherné Vánoce plné lásky a štěstí, uvítali jsme společně nový rok 2007....
O svátcích jsme byli s mým přítelem na návštěvě u mé mamky a pak v Č.Lípě u mé dcery, bylo to prima a mám spoustu důvodů ke spokojenosti a radosti.
A nyní, v novém roce si pomalu zvykáme na svůj nový domov. Procházíme se městem abychom jej poznali, provádíme poslední vybalování po stěhování a úpravy interiéru bytu, vychutnáváme si přítomnost a plánujeme budoucnost. Seznamujeme se také se sousedy v domě a prožíváme při tom i humorné situace, když si například dáváme pusu ve výtahu a zapoměli jsme že výtah již v přízemí zastavil a dívá se na nás sousedka která čeká aby mohla nastoupit :-) . Zatím ale můžu konstatovat že reakce lidí se kterými jsem se setkal jsou vesměs pozitivní, prostě buď vůbec žádné kdy to berou jako samozřejmost a nebo s lehkým příjemným úsměvem.....
Ani se mě tomu všemu nechce věřit, když jsem doma sám tak někdy čekám zda se neprobudím z toho hezkého snu. Je to pro mne zvláštní pocit když si vše uvědomím, všechny ty události minulého roku a jak to dopadlo. Přiznávám že v prvních dnech jsem se v našem novém bytě cítil tak trochu jako na návštěvě, asi všechno chce svůj čas protože teprve nyní se už zde opravdově cítím jako doma, najenou vím že je to skutečně můj domov. A je moc krásný, útulný a plný štěstí a lásky. Přeji si aby to tak vydrželo, aby naše láska byla stále tak krásná a pevná že nám pomůže překonat všechny problémy, aby za každým mráčkem který někdy přijde vysvitlo vždy zase sluníčko ve své plné síle. Věřím tomu, kdybych nevěřil tak bych tento krok nikdy neudělal. A přeji štěstí také všem ostatním, vám všem kteří jste navštívili můj web a čtete tyto řádky...
